wz

                                                                                                                                                   

Události

                                                                                                                

20. března - Přidány nové fotky do galerií Jerry, Sheila, Společné fotky.

                  Přidáno nové album našich pejsků V Zimě.

 

21.února - Stránky mají nový desing. Postupně doplňujeme všechny informace, které tu od půlky října chyběly.

                Aktualizovány stránky O nás a Výstavy.

               

 


 

Přejeme všem přátelům a známým klidné svátky a úspěšný vstup do nového roku 2010. 

               

 

 Co je dále nového?

Jak už jsem jednou psala, rozhodli jsme se, že na výstavy po ČR už nejspíš jezdit nebudeme. Důvodu je mnoho a jedním z nich je také to, že v poslední době jsme se už několikrát přesvědčili, že rozhodčí koukají převážně na prvních pár psíků, kteří tím pádem mají větší šance dostat se do pořadí. Jerryho oficiální jméno (mnozí to ví) je Ximo - předvádí se vždy až na úplném konci a proto se teď v hodně plných třídách málokdy umístí do pořadí prvních čtyř. Je to názor můj, je to často viditelné i na
fotkách a stejně tak to připadá i některým ostatním, co nám fandí mimo kruh.

Dále se nám na výstavách v ČR nelíbí chování a vztahy mezi některými chovateli, kteří se nestydí vykřikovat cosi o „hajtrách“, když nevyhraje zrovna jejich pes. Sice nedokážu tvrdit, jak to chodí na zahraničních výstavách, ale tipuji, že chování lidí je tam na vyšší úrovni.

Od vystavování jsme se ale tak úplně odradit nenechali a letos plánujeme zkusit nějakou zahraniční, možná v Maďarsku, Chorvatsku, .. kde bývá pejsků podstatně méně a tím jsou větší šance na vítězství.

 

29. listopadu - Tato klubová výstava v Brně nám zakončila nejen letošní výstavní sezónu, ale výstavní kariéru našich pejsků celkově, alespoň v České republice. Čivav se tu sešlo skutečně mnoho, přihlášených bylo kolem 140 a dvě sympatické paní rozhodčí přiletěly posuzovat až z Anglie. Jerry byl jako vždy mezi tolika hafany maximálně spokojen a Sheila už se také hodně lepší a nebojí se tak jako dřív. Jerry se předvedl krásně jako obvykle, ale jelikož nemá „typickou anglickou hlavu“ s krátkým čumákem, nedostal se do pořadí. Také musím připomenout, že pár dní před výstavou přestala Sheila hárat, takže Jerry skutečně nebyl v kondici, byl vyhublý a mezi ostatními vypadal jak z třídy dorostu. Sheile jsem to pro změnu zkazila já, kdy ji chudince zůstalo po sundání z posuzovacího stolu jedno ucho mimo předváděčku, prvně nešla, pak se otřepala, že mi vypadlo vodítko z ruky a tím pádem „bylo vymalováno“ a opět známka VD kvůli špatnému předvedení.


25.října - Následující týden nás čekala další výstava, tentokrát  Mezinárodní v Českých Budějovicích. Opět jsme tu potkali spoustu čiva-přátelů a známých, včetně Jerryho brášky Fenriho, se kterým Jerry následně nastoupil do stejné třídy. Oba naši pejsci dostali ohodnocení výborný, Sheila se dokonce umístila třetí v pořadí a oba si odnesli také pěkný posudek, což považuji za velký úspěch v takovém počtu krásných čivav a hlavně, když paní rozhodčí rozdávala i velké množství známek velmi dobrý a dobrý.


18.října - Národní výstava psů Brno - zúčastnili jsme se této výstavy, protože to máme skoro „za rohem“
J Pan rozhodčí ze Slovenska hodně preferoval světlé pejsky a také perfektní předvedení (což jsme nevěděli) a tím pádem jsme přihlásili oba pejsky. Pro Jerryho skončila tato výstava úspěšně, získal ocenění výborný 2, res.CAC a krásný posudek. Sheilinka už dopadla hůř. Pan rozhodčí si ji hodně prohlížel hned po nástupu do kruhu. Naivně jsem si myslela, že se mu líbí, ale bohužel pouze hledal, co by ji vytkl J Získala ocenění velmi dobrá 4, prostě je chudák jen „moc tmavá“ J Oba hafani  se předvedli pěkně, i když má  Sheila v posudku „nevýrazný pohyb“, na to jak to občas umí, chodila skutečně krásně.  Posudky naleznete v sekci Výstavy a fotky v sekci Fotky z výstav.

 

3. října - Přidány fotky Jerryho i Sheily do Fotogalerie.

            Dodatečně přidáváme fotky z dovolené v Řecku, kde jsme si našli skvělou kámošku.

 

 

Naši pejsci jsou již uchovnění - oba s krásným bonitačním kódem:

Sheila -  A00000000000/20cm  2,1kg
Jerry - A10000100000/21cm   2,3kg


 Jerry je k dispozici jako krycí pes pro zdravé, !chovné! fenky

 

14. září - Přidány a aktualizovány sekce Přehled výstav Jerry a Přehled výstav Sheila

25. srpna - Byli jsme na návštěvě u nových kamarádů v CHS Siniel. Měli tam dvě moc hezké fenky a jednoho pejska, kterému se moc líbila naše Sheila. Mně se zas moc líbila fenečka Erinka, ale měla na sobě něco divného - dlouhé chlupy. Více fotek Zde     
  

18. srpna - Aktualizována stránka O nás.
                Přidány nové fotky do galerií
Jerry, Sheila, Společné fotky.
               
Přidány fotky z výstavy v Brně.
               
Přidána nová sekce
Srandafotky a momentky našich čivav.
                Přidány nová videa. Více v sekci Videa.

1. července - Aktualizovali jsme stránky a také přidali nové fotky do Galerie.
                   Brzy také doplníme fotky z výstavy.

28. června - Zúčastnili jsme se MVP v Brně. Více v sekci Výstavy.

15. června - Přidány nové fotky do galerií Jerry, Sheila, Společné fotky.

3. června - Přidány fotky z výstavy v Českých Budějovicích.

1. června - Stránky dostaly nový - veselejší vzhled. Doufáme, že se Vám budou líbit.

26. dubna - Panička přihlásila Sheilu na MVP do Českých Budějovic, aby měla splněnou účast alespoň na jedné z vyšší výstavy (to kvůli bonitaci, které jsme se nakonec z jistých důvodů opět nestihli zúčastnit). Byl to boj, osobně jsem to pozoroval s páníčkem hned vedle kruhu a tajně Sheile držel všechny čtyři tlapky. Nakonec si ve velké konkurenci společně s paničkou vybojovaly první místo s titulem a s ohodnocením "nejlepší mladý jedinec"
Více v sekci
Výstavy

14. dubna - Sheila slaví své první narozeniny u nás. Proto jí za celou rodinu přeji vše nejlepší. Ale ať si nemyslí, zlobit ji budu i nadále:)
 

13. dubna -  Přejeme Veselé Velikonoce

 

21. března - Sheila začala hárat a mě prý čeká stěhování.. Přesně tak, na tři týdny jsem se stal putovním psem. Naštěstí na mě byli po celou tu dobu všichni hodní a pěkně se o mně starali,
i když jsem JÁ, paničky první vymazlený čivavák občas zazlobil.

26. února - Přidány nové fotky do galerií Jerry, Sheila, Společné fotky

22. ledna - Přidány nové fotky do galerie Společné fotky

10. ledna - Jerry slaví své již druhé narozeniny. Za celou rodinu mu přejeme všechno nej, mnoho dalších výstavních úspěchů a také, aby ho moc nezlobila sestřička Sheila

 


 

Zde jsou Vánoční přání, které nám poslali: Bráška Fenri s Freyou z CHS Vida Perra, Sheily bráška Valentýnek se svou smečkou Celestýnkem a Albertýnou, CHS Rosinala a CHS Kwisava

                         

Děkujeme

 

Přejeme všem Veselé Vánoce a úspěšný vstup do Nového roku 2009

 

16. prosince - Po delší odmlce se opět hlásíme. Přidána nová sekce Další zajímavosti o nás

 6. září - Jeli jsme se zúčastnit naší letos poslední výstavy. Sheila už ode mě hodně okoukala a zároveň také chůzi na výstavním vodítku. Musím přiznat, že na to, jak je malá, začíná být docela šikovná, ale na mě a mojí elegantní chůzi ještě nemá.
Výstava se konala nedaleko Dobříše, kde jsme se cestou domů zastavili a chtěli se podívat alespoň do zámecké francouzské zahrady. Páníčci nás dali do tašky, ale ani tak je tam s náma nepustili. A tak jsme jeli dál a protože nám za celý den vyhládlo, hledali jsme cestou restauraci se zahrádkou,.. Tento výlet hodnotíme se Sheilou jako velmi vydařený a už se těšíme na další podobný.
Více info a naše hodnocení v sekci Výstavy

 23. srpna - Protože se nám v loni moje první výstava moc líbila, zúčastnili jsme se letos opět Krajské výstavy v Brně. Tentokrát byla výstavní premiérou sestřičky Sheily. Oba jsme dostali diplom, stužku a příjemný posudek a panička dostala pochvalu za naše předvedení.
Více v sekci Výstavy

 1. srpna - Spuštěna anglická verze našich webových stránek.

18. července - Vyrážíme s rodinou na slibovanou dovolenou k moři. Sheila je ještě moc malinká na to, aby s náma mohla jet takovou dálku, a proto ji s páníčkama po předchozí domluvě ještě den předem navečer odvážíme k chovatelce paní Radce Kouřilové, od které Sheilinku máme, a které panička moc děkuje, že se nám o ni postarala.
Dům opouštíme ve sbaleném autě už brzy zrána. Jako vždy jsem se uvelebil v pelíšku a prospal skoro celou cestu. Ujeli jsme prý skoro tisíc kilometrů, taková dálka, a já byl přesto ze všech nejčilejší. První tři dny jsem zůstával na pokoji sám. Když páníčci odcházeli na pláž, nechávali mi tam vždy něco dobrého - třeba moje oblíbené sušené králičí uši nebo pařáty. Další tři dny se mnou byli doma, protože pršelo a byla zima. Když přestalo pršet, vyšli jsme na procházku podél pobřeží, někdy i do vedlejšího městečka. S mými páníky se jeli rekreovat také naši moc hodní známí, kteří mi ochotně dávali jejich salámky a sýry. Ale panička se neustále zlobila, ať mi nedávají, že pak budu rozmazlený, neposlušný, a že budu žebrat od stolu. Tak jsem měl s dobrotami útrum, ale stejně jsem občas něco dobrého pod stolem objevil:)
Během pobytu jsem měl "postojovou drezuru". Na koneci týdne jsme se zúčastnili velké výstavy ve Splitu. Výstava probíhala čtyři dny po sobě, což bylo pro vystavovatele i pejsky velice náročné. Nenašli jsem ubytování v blízkosti výstavy, proto jsme museli denně dojíždět 150 kilometrů z místa, kde jsme trávili naši dovolenou. Každý den nejprve zahráli chorvatskou hymnu a poté se teprve začalo posuzovat. Jsme rádi, že jsme měli možnost se tak velké výstavy zúčastnit. Posuzovali mě rozhodčí z Chile, Švédska a Chorvatska. První dva dny pro nás byly velice úspěšné a já si odvezl 2x titul res.CAC. Poslední den v neděli posuzovala pejsky  paní rozhodčí z Norska, ale to už jsme byli dávno doma. V
íce v sekci Výstavy

14. července - Sheila má 3 měsíce.

10. července - Dnes slavím 18 měsíců, rok a půl si už běhám vesele po světě:) Dáreček jsem dostal už předem a tou je kamarádka Sheila. Tentokrát se ten dáreček paničce podařil, se Sheilou si už na sebe zvykáme. Skoro pořád si spolu hrajeme a nejvíce mě baví tahat ji po pokoji za mojí krysou, kterou se mi vždy snaží sebrat. Je s ní docela sranda, ale to asi proto, že je ještě malá a nemá ani tušení, co všechno jsem já, velký a šikovný čivaváček, schopný vymyslet.

2. července - Vytvořena nová Galerie fotek. Přidána sekce Společné fotky

30. června - Objevila se u nás další čivava!! Čivaví slečna oficiálního jména Lilianna Ampit. Kamarádku jsem si sice přál, ale nečekal jsem, že by to mohlo přijít tak brzy a nečekaně. Taková konkurence se mi vůbec nelíbí!! Co já s ní budu jen dělat??!
 

30. května - Přidána nová sekce Videa

18. dubna - Po dlouho době opět vyrážíme  s celou rodinkou do zahraničí - odpočinout si do termálů. Pejsi pochopitelně do areálu lázní nesmí, ale páníci se rozumě domluvili, a tak mě každý den někdo hlídal. V hotelu se mi moc líbilo - měli tam přes celou dlouhou chodbu koberec, kde jsem mohl lítat. Také mi od snídaně nosili masíčko, na kterém jsem si maximálně pochutnal. Tento výlet se skutečně vydařil. A ještě bonus byl, když jsem se v neděli poprvé účastnil výstavy v zahraničí, poprvé se prezentoval v mezitřídě a podařilo se nám vyběhat si mého úplně prvního CACe. Všichni jsme měli obrovskou radost. Více v sekci Výstavy

16. dubna - Začínáme opět trénovat na blížící se nedělní výstavu. Několikrát za odpoledne mě staví na podložku na stůl a všude možně, abych jim předvedl výstavní postoj. To už mě ale přestává bavit, a tak dělám raději cokoliv jiného - naposledy jsem si ji takhle odprošoval a čekal, že dostanu něco dobrého. Prý jsem tak miloučký, že to vážně zabralo:-)


10. dubna - Oslavil jsem 15 měsíců. Od teď už jsem konečně oficiálně velký a dospělý čivavák. Na výstavách se nyní mohu prezentovat v mezitřídě. Tento věk je pro mě zlomový, protože až mě panička uchovní, mohl bych už mít své vlastní čivamimi. Uchovnění ale plánuje až na podzim letošního roku ( prý není kam spěchat), ale já už bych štěňátka rád.
K těmto "významným" narozkám jsem si moc přál kamarádku. I přes to, už jsem dospělý, si ještě stále moc rád hraji, a tak by se mi nějaká taková na hraní hodila. Doma mi říkají, že se mám nechat překvapit, tak budu pro zatím vyčkávat:)

22. března - Všem přátelům a známým přejeme Veselé Velikonoce     


9. března - Začaly prý nějaké jarní prázdniny. Panička mi balí věci a s nimi i několik mých teplých oblečků. Tak si říkám, kam to asi tak pojedeme?? Cesta utekla rychle a já ji jako vždy skoro celou prospal, jen posledních pár kilometrů mě to už skutečně nebavilo. Ubytovali jsme se ve velkém apartmánu, kde směli být samozřejmě i pejsci (takových bylo hodně málo). V sousedním apartmánu jsem měl dokonce pražskou kámošku - stafordku, ta byla ale moc divoká a tak jsme si spolu nemohli hrát. Páníčci jezdili každé ráno pryč a brali si s sebou velké boty, které dělaly hrozný hluk, dvě barevná prkna a hůlky, tak jsem přemýšlel, k čemu jim to může být. Naštěstí se v lyžování (tak tomu říkají) střídali, a tak jsem tam nemusel zůstávat sám. Každý den jsme chodili na dlouhé vycházky - ty mě moc baví a skvěle jsem si celý týden užil.

10. února - Jedeme se zúčastnit naší první letošní výstavy. Více v sekci Výstavy

17. ledna - Už delší dobu se u nás nic zvláštního nedělo, a tak mě ani nepřekvapilo, že si páníci brzo ráno zabalili tašky, naskládali do auta a už jsme odjížděli. Kilometrů jsme najeli skutečně dost, ale cesta utekla rychle (svůj vliv na to má asi i neomezená rychlost na německých dálnicích:-)), a proto jsme se už brzy odpoledne přeplavovali trajektem do určeného místa. Po vystoupení z auta nás mile uvítalo teplé, skoro jarní počasí, jen na horní palubě foukal hodně vítr a tak jsem musel mít obleček. Během necelé půl hodinky jsme se zase vylodili, projeli částí města a já už se konečně dočkal druhé paničky, na kterou jsem se tak těšil. Po chvíli odpočinku jsme se jeli podívat do večerní Kostnice. Procházeli jsme obchody a já si mohl ťapat po svých, protože tam by nikomu nevadila ani pořádná "německá doga". V jednom obchodě jsem byl označen za "Süβes Maus", v dalším mi dala příjemná paní prodavačka, které jsem se také moc líbil pamlsek, který tam měla připravený speciálně pro psí návštěvníky. Tento výlet se skutečně podařil a také jsem byl moc rád, že pejsci se tam mohli pohybovat úplně všude a já jsem nemusel být utajovaný v tašce, jako to někdy bývá tady u nás..

13. ledna
- Po dlouhé době se paničky rozhodly, že nás vezmou s sebou ven. Zima byla pořádná, ale oba jsme byli oblečení. Když jsme došli do parku, pustily nás      na volno a my se mohli pořádně proběhnout. Ony se celou dobu jen bavily a smály, tak jsme jim mezitím i párkrát utekli a prohnali dva jezevčíky a labradora. Domů jsme přišli oba totálně zmrzlí a špinaví, ale stálo to za to:)
 

10. ledna - Dnes je to přesně rok, co jsem spatři poprvé světlo světa. Ten rok utekl jako voda, ale za tu dobu jsem objevil spoustu báječných věcí (ne vždy se ale zdají tak dokonalé i mým páníčkům), poznal spousty hodných, přátelských dvounohých kamarádů, od kterých se nechávám tak rád chovat a hlavně jsem měl možnost seznámit se i s několika čtyřnohými kamarády - s ostatními pejsky, které mám tak rád. S kamarády "mojí" rasy se setkávám hlavně na výstavách, na které už jsem si zvykl a po pravdě se i těším - vždyť těch pár metrů na výstavním vodítku a pár minut ve výstavním postoji se vydržet dá.
 A oslava mých narozenin? Pravda, dostal jsem falešný dort - kus pořádně propečeného masíčka, ale mohu potvrdit, že jsem si pochutnal určitě víc, než na pravých
"piškotových patlaninách". Dál jsem dostal modrou známku na obojek, obleček a také modrý (to abych ladil) a mám také slíbený nový pelíšek.
 


 

Do Nového roku přejeme všem to nejlepší, hodně štěstí, zdraví, pohody a klidu..

 

 

 

31. prosince - Když už jsem opravdu, ale opravdu nic dalšího nečekal, odešla mi panička jednoho dne celá vymóděná pryč. Zůstal jsem doma a spinkal jsem s ostatními na sedačce. Najednou byl všude  hrozný hluk, na nebi byly vidět nějaké obrazce a pak hned zase mizely a kolem chodili divní lidé, co vydávali divné zvuky. Tak jsem šel radši zase spát. Ráno mi všichni potřásli pacičkou, no co dodat - komedie. Jenom doufám, že už se všichni dostatečně vyblbli a všechno bude jako dřív.

24. prosince - Už jsem si myslel, že těch událostí bylo dost a snad zase bude na nějakou dobu klid, ale páníci přinesli domů strom. Opravdový dvoumetrový strom a do obýváku!!! Tam se přitom nesmí ani papat (no nemělo by se). Pak si přinesli ještě dvě ryby, jako bych jim JÁ - velký čivavák nestačil. Ryby to byly obrovské, každá vážila třikrát víc než já, navíc byly ve vaně a vodu moc rád nemám, takže o žádném kamarádství nemohla být řeč. Nakonec ty rybičky měli k večeři. Já měl naštěstí normální papání, protože z ryb mám rád pouze tuňáka a lososa.
Pak jsme šli ke stromečku (normálně se chodím ke stromečku vyčurat, ale za těchto okolností se to opravdu nehodilo). Fotili jsme se, což se mi jako vždy vůbec nelíbilo a hned na to roznesly paničky dárky. Pak se rozbalovalo a dostal jsem spoustu krásných věcí - několik hraček, boudičku, spoustu nejrůznějších kostiček a také nějaké konzervy. Největší radost mám z nového domečku a ikeácké krysy, která je víceúčelová (dělá mi maminku, hračku i partnerku:)).

 

10. prosince - Prosinec byl měsíc plný překvapení. Nejdřív napadl sníh. Řeknu Vám, takovou divnou věc jsem jaktěživ neviděl. Nejdřív jsem se trošku bál, abych si neublížil a snažil jsem se chodit po třech, po dvou a občas i po jedné. Poté, co jsem párkrát neudržel rovnováhu a celý se v tom bílém nesmyslu vyválel, už se snažím chodit zase normálně, jen opatrně našlapuji. Páníčci se smějí, že chodím jako baletka, ale chtěl bych vidět, co by dělali, kdyby neměli boty jako já.

8. prosince - Neustále popoháním paničku, aby mi zaktualizovala moje čivastránky a konečně se mi to povedlo. Mají nový, trochu vylepšený "kabátek" se zimní atmosférou a jsou doplněné o  informace a o pár fotek.

5. prosince - Večer jsem dostal na ochutnání krupičnou kaši, nakonec jsem statečně snědl dvě lžičky a docela mi to chutnalo. Asi po hodině jsem to ale neustál, a všechnu kaši paničce pěkně vrátil. Ale nesmíte se mi divit, já jsem přeci velký čivavák, který by chtěl pořádný kus masa a ne mléčné kašičky pro "mrňata". Páníčci pro mě měli pochopení, a abych nešel spát hladový, kousek masa mi ohřáli a nakrájeli do misky. A já to co nejrychleji snědl, protože "člověk" tady nikdy neví..:)

30. listopadu - Ráno jako každé jiné - páníčci postupně odjíždějí a já tu zůstávám sám. Brzy na to slyším odemykat dveře. Je to panička, ale co tu dělá tak brzy??! Absolutně bez nadšení mi sděluje, že je nemocná, musí zůstat doma a léčit se.. Ale paničko, vždyť to je přeci skvělé, doma budu mít společnost a ještě se spolu budeme povalovat v posteli:)

20. října - Čeká nás další výstava. Více v sekci Výstavy

15. září - Velká výprava do lesa.. Paničky vzaly mě a mého kamaráda jorkšírka Benýska na vycházku. Společně jsme si pěkně pohráli a zároveň dělali paničkám pěkné lumpárny. A vyfotit si nás se jim také moc nedařilo.
Více fotek najdete ve složce
Foto s kamarády

 

10. září - Dnes je mi 8 měsíců, tak očekávám, že paničky domů přijdou s nějakým pěkným dárečkem, nejlépe pamlskem nebo novou hračkou. Místo toho ale panička přilítla a vzala mě hned na procházku. Nestěžoval jsem si, ale šli jsme směrem k veterině a to se mi přestávalo líbit. Tam mě postavili na velký stůl, pan doktor si mě poslechl. Po chvíli mi něco píchl a panička se mnou šla do čekárny. Zbytek si nepamatuji, ale prý jsem během chvíle usnul a za tu dobu mi vytrhli 7 zoubků. Já se vzbudil omámený až doma. Tam mě oblékli do svetru a přikryli ručníkem. Po dvou hodinách jsem se úplně probral. Paničky mi zkusily dát masový vývar a čekaly, jak budu reagovat. Já měl šílený hlad, protože jsem naposledy snídal a tak jsem to všechno k jejich překvapení ihned zhltal a spal dál. Večer jsem taky dostal dobrou baštu, ale dárek k mým narozeninám jsem si představoval jinak. Panička mi za dva dny, až viděla, že už mě to nebolí dala ještě opožděně dva nové plyšáky, tak aspoň budu mít co trhat. Nakonec jim to odpustím, úplně špatně jsem se neměl, byl jsem rozmazlovaný až moc, dostával jsem pribiňáky, šunku a sýry a nakonec se mi to docela líbilo. Ale stejně jsem rád, že trhání zoubků už mám za sebou.

9. září - Vstáváme brzo ráno. Vypadá to, že vyrážíme na další výstavu. Panička chystá klec, misky a věci jako minule. Pak kontroluje, jestli má s sebou vstupní list, můj rodokmen a pas, sedáme do auta a už frčíme po přivaděči směr D1 - Brno. Více v sekci Výstavy

4. září - Je mi už po všech smutno, navíc teď bývám každý den dopoledne doma sám. Už pár dní doma hospodaříme sami dva a já se vším pomáhám:)

2. září - Mám zase pocit, že se tu něco děje. Už včera tu byl pěkný chaos a dneska brzo ráno tu všichni chodí a balí. Jdeme se s paničkou ještě rozloučit do garáže a hned na to sedají všichni do auta a odjíždí pryč. Ještě že aspoň panička se mnou zůstala.

18. srpna - Už od rána mi to doma přijde divné. Vstáváme nějak brzy a klid tu zrovna nepanuje. Panička chystá přepravku, misky, pamlsky a také to škaredé "předváděcí" vodítko, které se mi od začátku nelíbí a nemám ho rád. Sedáme do auta a jedeme pryč.. za chvíli už ale vystupujeme. Více v sekci Výstavy

13. srpna - Chystá se velká výprava do zoo. Cestou mi ale oznamují, že pejsci tam mají vstup zakázaný a já zůstávám s pánečkem u něj doma. Ale co, nemusím být všude a tady si zase po dlouhé době pořádně zařádím na kobercích, mají je tu totiž všude.

8. srpna - Nejspíš mi rostou špatně nové zoubky. Já si s tím hlavu nelámu, pokoušu co potřebuji a že mám na dolním patře vedle sebe staré i nové špičáky, skutečně neřeším. Panička to vidí jinak a já musel jít povinně na veterinu. Pan doktor jí ale vysvětlil, že to není tak zlé a že se to časem spraví.  Na trhání původních špičáků půjdeme až za měsíc.

30. července - Byli jsme na cvičáku, podívat se na agiliti. Myslím, že by mě to bavilo, ale zatím jsem ještě malý. A cvičí tam hlavně pejsci, co už to umí a jezdí na závody, tak se k tomu asi moc nedostanu. Ale ani mi to nevadí, baví mě poznávat a očmuchávat další pejsky, co také čekají na výcvik. Bohužel tam jsem nejmladší a nikdo si se mnou nechce hrát.

14. července - Posledních několik dní je tu nějaký chaos, to zase bude něco velkého. Všichni páníčci si balí věci do velkých tašek a kufrů, dokonce i mně panička sbalila k sobě do tašky krabici s granulemi, náhradní obojek a část hraček. Ať se jede kamkoliv, vypadá to, že mě berou s sebou. Teda  pokud mě někde nevyloží cestou.. Nasedáme do auta a odjíždíme pryč. Já si jako vždycky hned ustelu na svůj způsob ručník v pelechu a spokojeně celou cestu spím. Připadá mi, že jsme na místě. Všechno je tu úplně jiné než doma a hlavně je tu strašné vedro. To mi ale vůbec nevadí, já teplo a sluníčko rád.
Dopoledne jsem zůstával v pokoji, kde jsem spinkal a odpoledne, když šli páníci z městečka z oběda, se pro mě panička vždy stavila a už jsme si to štrádovali po promenádě směrem na pláž. Oficiálně jsem tam být nemohl, a tak jsme chodili na menší pláž poblíž. Voda byla slaná a dvakrát jsem se povinně koupal a plaval. Našim domácím, se kterými se moje rodina už velice dobře zná, protože jezdí posledních několik let stále a jenom k nim, jsem se strašně moc líbil - neustále se na mě smáli a hladili mě. Tak mi bylo docela smutno, když jsme se jednoho dne museli rozloučit a odjet zpátky k nám. Příští rok prý jedeme znova:) ale stejně - doma je doma a tam to mám nejradši.

29. června - Ta panička se vrací domů nějak brzy. Má moc dobrou náladu, tak si říkám co se asi tak mohlo stát??! Pak mi vysvětlila, že teď bude dva měsíce se mnou doma. Já byl taky moc rád, aspoň se mi teď může více věnovat a budeme chodit ještě na delší procházky.

25. červen - Panička odeslala přihlášku na výstavu a mě teď čeká drezůra. Už teď neustále vyžadují, abych jim ukázal zoubky a stál na nějakých podložkách. To byl zase výmysl, vždyť si mě pořídili jen na mazlení a ne na to, abych jim pózoval na výstavách.

24. červen - Vypadá to na velkou oslavu, panička má narozeniny a přijely babičky. Vždycky se moc těším, až mě budou zase honit po zahradě a rozmazlovat mě masíčkem od stolu.

13. června - Další výlet do Brna. Zaparkovali jsme u výstaviště a rozdělili se na dvě skupiny, panička se šla podívat na autosalon a já s druhou paničkou pokračoval do centra. Cestou nás zastihl pořádný déšť, ale já měl štěstí, mohl jsem se schovat do tašky. Po pár hodinách jsme se setkali v nákupní zóně a šli jsme na večeři do Ikee. Páníčci si zase dávali dobroty a na mě čekaly v autě granulky. Já nejsem moc vybíravý a spořádám, co mi dají.

10. června - Opět jsem o měsíc starší. Ale žádná oslava ani dárečky, hraček už mám prý až moc. Ale dostal jsem kostičku, aspoň mám co okusovat.

31. května - Výlet do Brna. Paničky zas pobíhaly po obchodech a já musel být celou dobu v tašce. V jednom zverimexu mi koupily pláštěnku, byla mi sice ještě velká, ale menší už neměli. Aspoň mě budou teď víc krmit, abych do ní dorostl :)

 

10. května - Jsou mi 4 měsíce. Jsem zvědavý, jestli se mi budou zase všichni věnovat a slavit. Panička si ale místo toho odjela na trénink. Moc se mi líbí ji pozorovat, protože tam lítají míčky sem a tam, ale dnes bych měl trochu jinou představu.

5. května - Vypadá to, že se chystáme na nějaký delší výlet do maďarských termálů, panička už má sbalenou tašku. Já se ale na poslední chvíli s hrůzou dozvídám, že mě nechává doma. Ale nemůžu se na ní zlobit, taky si ode mě musí chvíli odpočinout, hlavně po těch náročných začátcích se mnou. Nakonec mě bude hlídat druhá panička, s tou je mi také dobře. Ta moje se se mnou loučí a říká mi, abych byl hodný a moc nezlobil..

 

 

23. dubna - V poledne jsme odjeli na výlet do Třebíče. Byl jsem rád, že mě panička vzala s sebou. Šli jsme do restaurace, paničky tam jedly dobroty a já na ně jen koukal a slintal. Pak mě také tahaly s sebou po obchodech a já musel být v tašce. Musím přiznat, i když jsem velký čivavák, moc rád se nosím v tašce, hlavně když je venku zima. Úplnou náhodou jsme narazili na paní, která má dvě čivaví holčičky. Já jsem se jí moc líbil a nejspíš jsem se stal potenciálním tatínkem budoucích čivavích miminek její fenky.

10. dubna - Dnes mi jsou 3 měsíce, dostal jsem od paničky novou hračku a několik moc dobrých pamlsků. Rostu, ale stále jsem ještě malinký, že se vejdu i do kapucky.

 

9. dubna - Je prý nějaký svátek, Velikonoční pondělí ho nazývají. Ale hlavní je, že jsem nemusel být sám a byli se mnou všichni doma. Během dne u nás zvonilo několik lidí, byli to kluci, kteří chodili a pomlázkou bouchali mojí paničku. Mě se to vůbec nelíbilo, ale neměl jsem jak jí pomoct. Tak jsem aspoň pomáhal loupat brambory.:-)

 

8. dubna - Dva týdny utekly jak voda a já si na nový domov a nové páníčky rychle zvykl. Na předchozí smečku už si ani nevzpomenu, protože teď přemýšlím o tom, jak napáchat co nejvíce škod. Nemyslím to špatně, ale musím mít nějakou zábavu :)

25.března - Konečně jsem se dočkala toho očekávaného dne (jindy mi vstávání dělá  problémy, ale dnes jsem byla čilá od rána). Ještě vytisknout mapu s podrobným popisem cesty do určeného místa, trochu se občerstvit na dlouhou cestu, natankovat plnou nádrž a hurá pro myšáka.

 Jerryho vyprávění:
 
Odváží si mě úplně cizí lidé, co já budu dělat bez maminky a bez zbytku mojí smečky? Budu chvíli spát a třeba až se probudím budu zase doma. A nic, stále ležím v obrovském prádelním koši, kde jsou ručníky, nějaké hračky a pár pamlsků. Na ty teď nemám ani pomyšlení, chci zpátky domů. Ti cizí lidi se na mě jen smějí, ale mě do smíchu není. Zkusím chvíli naříkat. Je to unavující a stejně to nepomáhá, když budu spát, nebudu to vnímat. Po pár hodinách auto zastavuje, ta cizí holka mě bere do náručí a říká mi:  "Tohle je tvůj nový domov". Proč to říká? Já nechci nový domov, chci zpátky tam, kde jsem byl doma.

                - První noc jsem zvládl celkem dobře, pochopil jsem, že stejně nemá cenu štěkat nebo kňučet. A ti noví páníčci jsou na mě také moc hodní.